Můj příběh

Osobní příběh...aneb proč si vybrat právě nás...

Možná pro individuální přístup, pro profesionalitu, lidskost...ale to píše každý.

Možná ale spíše proto, že i ve svých dvaatřiceti letech jsem zažila vzlety i pády. Vím, jak chutná bezstarostný život, pracovní úspěch i dostatek peněz...ale také vím mnoho o tom, jaké to je spadnout na tvrdou zem, jaké to je někomu naletět, přijít o práci...i o velké peníze. Vím, co je nevidět světlo na konci pověstného tunelu a znám i pocity bezmoci. Vím, co je bát se toho, co život zase přinese a vím, jaké to je, když se člověk chytá každého stébla, aby se neutopil. Poznala jsem, co je zrada nejbližšího, i jak bolí nevěra. Vím, jaké to je, když vás partner vymění za iluzorní příslib úžasné kariéry. Vím také, jaké to je ztratit nemálo let v toxických vztazích. Dnes už vím, že druhého není možné změnit a už vůbec ne někoho, kdo trpí poruchami osobnosti. I takovými vztahy jsem si prošla. Z dnešního pohledu to ale vnímám jako cenné zkušenosti, protože tříbily můj cit k osobní zodpovědnosti, zostřily mé rozlišovací schopnosti a umožnily vhled do sebe samé. Pochopila jsem, kde jsou mé hranice a co se již zásadně dotýká mé lidské důstojnosti. Prošla jsem si vztahem s manipulátorem a patologickým lhářem, stejně tak jako vztahem s narcistickým "mužem" se syndromem Petra Pana. Obojí očistec, obojí ale ve výsledku velká škola. Získala jsem zkušenosti a přišla o iluze.

Stejně tak vím, jaké to je přijít o blízkou a milovanou bytost, i jak je těžké přijmout fakt, že už ji nikdy neobejmete a že jste možná dotyčnému ani nestihli říct mnoho z toho, co jste měli na srdci a poděkovat za společný čas, který vám byl dán i za to vše, co pro vás tento člověk často naprosto nezištně udělal. Vím, jaké to je, když zůstanete na své problémy sami, i jaké to je, když druzí přijdou na pomoc.

Každá tahle zkušenost mě ale posunula na mé cestě o krok dál, chtělo to hodně osobních sil i odvahy... Dnes za to ale děkuji, protože právě díky tomu tu teď mohu být pro vás. Silnější než dřív a bohatší o zkušenosti. Nejsem dokonalá, jsem stejná lidská bytost, jako vy všichni. Dobrého psychologa nedělá jen kvalitní vzdělání, ale především zvládnuté životní výzvy a zkoušky.

Nebylo snadné tyhle řádky napsat. Už dlouho jsem sbírala odvahu toto sdílet a dnes přišla ta chvíle, aby těchto několik málo odstavců spatřilo světlo světa. Jsem za to ráda. Být psychologem není snadné, je to povolání...neboť jsme byli povoláni k tomu, abychom druhé provázeli na jejich životní cestě a ukazovali jim směr k jejich vlastnímu štěstí.

S úctou
Mgr. Lenka Burianová