Koučink

Co je životní koučink?

 

Slovo koučink je poměrně tajemné a často si pod ním představujeme ledacos. 

Pravdou ovšem je, že koučovaní je proces, který je podpůrný. Podporuje tedy klienta v hledání individuálních řešení a jeho rozvoj v té životní oblasti, kterou si sám zvolí. Kouč tedy není poradce, ale spíše někdo, kdo společně s klientem hledá možná řešení, jak se dostat z místa, kde se právě nachází, na místo, kde se nacházet chce. 

Jde o kombinaci individuálního poradenství, osobní zpětné vazby a prakticky orientovaného tréninku.Účelem je dosahování profesního a osobního rozvoje. 

Je dobré také dodat, že nejde o psychoterapii, ale spíše o tvořivý proces, který inspiruje klienta k maximalizaci jeho osobního a profesního potenciálu.

Kouči vystupují jako rovnocenní partneři, spolupracovníci, průvodci, důvěrníci. Pracují s jedinci tak, že pomocí otázek podněcují jejich různé pohledy na věc, pomáhají prohloubit jejich uvědomění (co vlastně chci, na čem mi záleží, co naopak vůbec nechci, ...) a podporují je při nacházení vlastních zdrojů, potřebných k realizaci vlastních záměrů a cílů. Kouč klientovi neradí, nic nedoporučuje ani neschvaluje, nic mu nepodsouvá ani ho nikam nesměřuje - neovlivňuje klienta svým postojem. U kouče je důležitá absolutní důvěra v klienta, v jeho celistvost a v jeho schopnost najít vlastní řešení.

 

Mýty o koučinku 

(wikipedie)

  • - Kouči radí lidem. Koučování není poradenství. Kouči rozvíjejí potenciál klientů pomocí kladení silných otázek, aktivního naslouchání a přímé komunikace. Rady klientům jsou dokonce jednou z koučovacích chyb. Kouči často mají také roli konzultantů/mentorů - rady však udělují jen v oblastech, ve kterých mají prokazatelnou expertízu a výhradně se souhlasem klienta.

  • - Já se koučuju sám, kouče nepotřebuji. - Po praktické stránce nelze dosahovat stejných efektů pomocí sebekoučování, jako pomocí kouče. Do tzv. "slepých míst" v mysli se člověk sám nedostane. Pomoc druhé osoby má nesrovnatelně účinnější efekt, než snaha o sebekoučování.

  • - Kouče nepotřebuju, na to abych si popovídal mám přátele. - Účelem přátelských konverzací je sdílení příběhů. Účelem koučovacích konverzací je rozvoj potenciálu a dosahování cílů. Jedná se o dvě naprosto odlišné konverzace s jiným záměrem. Ačkoliv vás přátelé vyslechnou, v přátelských konverzacích nedochází k efektivnímu seberozvoji.

  •