Novodobé otroctví
Je-li něco peklem, pak vlastní pohodlnost a neochota jít za tím, kam nás táhne srdce. Tisíc a jeden "rozumných" důvodů, proč to nejde, proč to není tzv. výhodné...tedy tisíc a jeden způsobů, jak se sami uvazujeme do otroctví.
Cožpak nám ještě nedošlo, že chceme-li něco jinak, pak je třeba také něco jinak udělat? Není to ani tolik otázkou změny vnějšího konání - to je až sekundární záležitost, jako spíše otázkou změny vnitřních postojů. Vnější změna bez vnitřní totiž není žádnou změnou. Taková "změna" nikam nevede, nic se nezmění. A když...tak jen v mizivém procentu a ještě krátkodobě.
Chcete být šťastní? Chcete funkční vztahy? Radostný život? Pak, proboha, přeci nemůžete zůstávat tam, kde se vám tohoto nedostává! Ano, rádi si lžeme do kapsy a děláme, jak nám to šlape na všech frontách, nejlépe se to prezentuje přes sociální sítě. Ty ale vytvářejí poměrně pokřivený obraz reality.
Chcete-li však zažívat radost a štěstí, pak je třeba pochopit, že nelze sedět na dvou židlích zároveň, že zkrátka je potřeba vystoupit z komfortních zón, což vyžaduje trochu té odvahy a víry v život. Sníte o krásném vztahu plném skutečné lásky, o práci, která vás baví a naplňuje? Ale jste ve vztahu, který nefunguje, je o dost jiný, než jaký si přejete i zasloužíte, v práci, která vás nebaví, ničí?
Nabízí se otázka, proč tam tedy jste? A odpověď je dost tvrdá, bez pardonu, prostě proto, že jste tak pohodlní a líní... A ještě na sebe i na okolí zkoušíte takové ty hry o tom, že to přeci zase tak špatné není, že se přeci máte celkem fajn, nic vám nechybí.
Ano, nic, až na to hlavní, necítíte se v tom dobře, nežijete - přežíváte a ten pocit vás opakovaně dohání, ač se ho snažíte zaplašit sebevíc. Sníte své sny, ale neděláte pro ně nic. Dobrá tedy, sněte...sněte klidně až do konce svého života. Daní za to vám bude vaše svoboda a možnost život žít, nikoli přežívat. Ale vždyť nač být tvůrcem, být obětí okolností, moct se vymlouvat, že přeci teď nemůžu, nejsou podmínky, není to výhodné....je přeci tak pohodlné. Nebo snad ne?
S úctou
Mgr. Lenka Burianová