Opravdu chci změnu?

Změna?! Ano, ale nejlépe tak, aby se nic nezmenilo...

 

Často se mě lidé ptají: "...ale co se stane, když se rozhodnu něco v sobě změnit? Budu muset opustit partnera, dát výpověď, přestěhovat se...? Ale to já nechci!" 

Inu, možná ano, možná ne...někdy nás od změny odrazuje riziko možné ztráty. Jenže štěstí nepřeje jen připraveným, ale především odvážným. Těm, co vystoupí z komfortní zóny a převezmou zodpovědnost za svůj život a pochopí tak, že vše, co v něm je, do něj vlastně patří, ať už se nám to líbí či nikoli. To my jsme si stvořili právě takový svět, přitáhli k sobě právě takové lidi, situace, nebo-li co vyzařujeme, to přitahujeme. Tak to je. 

Změna ovšem přichází s přijetím...jen a pouze s PŘIJETÍM. Tedy s přijetím faktu, že nikoli náš otec, matka, partner nebo prostě ti druzí, nikoli osud, karma, Bůh nebo jak chcetey ale my sami neseme plnou zodpovědnost za vše, co se nám děje. Není tedy třeba okamžitě pálit mosty, vyměnit "nevhodného" partnera, okamžitě měnit zaměstnání... NE, to jsou jen úniky od reality, od nás samotných. To, že utíkáme, poznáme celkem snadno, situace se cyklí, opakují..i s novými partnery, na nových místech, v nové práci. 

Zkrátka vnější změny bez toho, aby jim předcházely ty vnitřní, nefungují. Možná mnozí zjistí, že není třeba hned měnit partnera, práci, bydliště, že najednou poté, co jsme v sobě něco přenastavili, s námi začali mnohem více rezonovat. Překážky a spory jakoby samy ustoupily do pozadí, a nebo zkrátka úplně přirozeně a bez větší bolesti a utrpení na jakékoli straně přijde nový partner, nová nabídka, nová příležitost...a to velmi brzy poté, co jsme si dovolili pustit to, co pozbylo již dávno na významu. I takto je to v pořádku. Proč? Protože jsme něco pochopili...pochopili jsme, že vnější svět je odrazem světa vnitřního. Tedy není třeba bát se na sobě pracovat, podívat se do hloubi sebe sama...naopak...je to náš úkol.

 

S úctou

Mgr. Lenka Burianová, psycholog