V proudu života

Změny jsou nevyhnutelné...lpět na starém a nefunkčním nemá žádný smysl...uvolněte se do přítomnosti, i když ještě nevíte, kam Vás život zavede....důvěřujte. 

Ve skutečnosti nemáte pod kontrolou vůbec nic - a nikdy jste neměli, nemáte šanci kontrolovat všechny proměnné, které se v životě vyskytnou...ale když se odevzdáte přítomnosti s důvěrou a přitom jasným záměrem, jak se chcete cítit a co ve svém životě chcete prožívat, pak se můžete stát spolutvůrcem vlastní reality...to, jaké kulisy a podobu to bude mít, není Vaší starostí, neřešte a nevymýšlejte, jak se to má stát - beztak nic moc nevymyslíte, prociťte co a proč to chcete prožívat a pak to pusťte. 

Dál žijte, pracujte na sobě - kultivujte v bezpečném prostředí a pod vedením svou osobnost i své ego, projděte rozsáhlou sebezkušeností, prozkoumejte hluboké vody vlastních emocí a myšlenek...jen tak z Vás může vyrůst člověk nové doby, lidská bytost, která skutečně a naplno může prožívat život takový, po jakém touží. 

Bez práce však opravdu nejsou koláče - ovšem bez práce na sobě, především. Zapomeňte na své komfortní zóny, tam není žádný vývoj, jen stagnace...ale život s námi má jiné záměry, a proto nám již žádná stagnace dlouhodobě nebude tolerována. Zkrátka...můžete jít s proudem života a zkusit plavat, možná zprvu neuměle, ale přesto s velkou odvahou a důvěrou...nebo se můžete chytat starých struktur (vzorců myšlení a chování) a držet se jich zuby nehty...pak ale věřte, že do té vody bude vhozeni stejně a chtě nechtě, plavat se budete muset naučit tak jako tak...pravdou je, že to asi nebude úplně příjemná zkušenost. 

Nicméně rozhodnutí je na každém z nás. Už nemá smysl jít po povrchu, už nemá smysl na něco si hrát. Do Vašich karet začíná být vidět a dříve nebo později je stejně život rozfouká do všech stran...nelze už stavět na iluzích a schovávat se za ně. Nelze lepit vztahy, které se stokrát rozpadly a my si myslíme, že by se snad po stoprvé mohly tedy už konečně slepit a úžasně fungovat. Je to bláhovost a hlavně ztráta času. Tak proč na tom tak lpíte? Ano, každý by měl dostat šanci na druhou šanci. Ale na druhou, nikoli stopadesátou.

Je čas dospět, nikdo za Vás již nic neudělá...nikdo za Vás nebude přebírat zodpovědnost a zachraňovat Vás, aniž byste se na tom vy sami podíleli. Ano, můžete dostat podporu ve formě terapeutického vedení, informací, ubezpečení a sdílení...ale na cestu se musíte vydat sami. A lepší je vydat se sami, ze své vůle a s podporou, než být vydáni okolnostmi.